David Huf je populární fitness trenér a odborník na životní styl, který se věnuje také osobnímu rozvoji. Řadu let působil na televizních obrazovkách, za zmínku určitě stojí úspěšné pořady Snídaně s Novou a Jste to, co jíte. David se před časem objevil také na půdě Pražských služeb, a to v rámci akce s názvem Životní energie. 

Nedávno jste měl možnost pracovat s některými našimi zaměstnanci. O co přesně šlo a jak vše probíhalo?

Ano, je to tak. Před vaše zaměstnance jsem předstoupil ne v roli fitness trenéra, který radí co a jak cvičit a jíst, ale v roli kouče osobního rozvoje, který se pouze správně ptá a nechává posluchače přemýšlet o daném tématu – cíli. Akce s názvem Životní energie měla dvě části. Jedna se týkala umění hospodaření s vlastní mentální energií a druhá byla založena na diagnostické analýze složení těla. Každému účastníkovi byla vystavena vysvědčení o jeho funkčním metabolismu, individuálním kalorickém příjmu a složení tělesných hmot. Cílem bylo, aby se každý na chvíli zastavil, podíval se na sebe jaksi z jiného pohledu a uvědomil si, co právě jemu mentální energii dává a co bere. Co mu přináší radost a energii. A jak odpovědět na otázky, jak s ní lze hospodařit, aby se mu žilo spokojeněji a zdravěji. Postupně jsme se s mou kolegyní, výživovou specialistkou, setkali s poměrně dost velikou skupinou vašich zaměstnanců napříč pracovním zařazením. Každý účastník si na mnou kladené otázky odpovídal po svém a snad každý si na něco přišel, nebo odpověděl na to, co třeba už dávno tušil, ale nedokázal si to přesně definovat a popsat možnou cestu jak na to.

Práce našich zaměstnanců je náročná především po fyzické stránce, což ostatně platí pro všechny profese, při kterých se pracuje v terénu. Davide, máte pro tato povolání nějakou radu ohledně jídelníčku nebo relaxu po práci?

Má rada pro každého napříč věkem, s více či méně pozitivním přístupem k pohybu, je používat selský rozum a respektovat zákon o zachování energie. Pokud toto dokážete a máte určitou osobní disciplínu, tak se vyvarujete spousty možných zdravotních neduhů pramenících z přemíry příjmu energie a nedostatku pohybu. Ideální je zlatá střední cesta – ani moc, ani málo. Důležitá je ale pravidelnost. A dále k vašemu dotazu. Otázku výživy je ideální řešit individuálně. Nicméně takto obecně míněno, co se týká profesí, které jsou náročné na fyzickou práci, mohu doporučit volit pestrou stravu s dostatkem obsahu bílkovin, a to konkrétně minimálně v poměru 1,5 g kvalitních bílkovin na 1 kg hmotnosti. Dále přijímat dostatek sacharidů hlavně ráno a v dopoledních hodinách. Optimální rozložení denního příjmu energie vychází následovně: 30 % snídaně, 10 % dopolední svačina, 30 % oběd, 10 % odpolední svačina a 20 % večeře. Nesmíme opomenout také dostatečný příjem tekutin.

Někteří zaměstnanci jsou vystaveni i psychickému zatížení. Lidé nejsou vždy slušní a ochotni respektovat nutnost prováděných prací – nadávají našim zaměstnancům, že jim např. blokují cestu. Existuje nějaká obecná rada, jak zachovat v tak vypjaté situaci klid a chladnou hlavu?

Přiznám se, že i já jsem kdysi dávno podlehl a v nějaké situaci, kdy mi váš vůz blokoval cestu, jsem si zanadával. Teď už ale vím, že jsou v životě holt některé situace, do kterých se dostaneme ne vlastní vinou. A byť nás to v tu chvíli v něčem omezí, a u někoho způsobí stres a vyvolá třeba vztek, tak nemá smysl se tím nervovat, protože to zkrátka nemáme možnost sami ovlivnit. Zbytečně si přihoršíme jen my sami. Agrese obecně ve společnosti roste dramatickou křivkou. Je to daň za dobu, ve které žijeme. Je opravdu na každém z nás, jak se k tomu, co se kolem nás děje, postavíme, zda si dokážeme udržet potřebný nadhled, s rozvahou si věci promyslet a teprve potom něco udělat. Nejednat zkrátka pod vlivem prvních emocí, jak to často kolem sebe vídáme či slýcháme.

Jak jste již naznačil, vaší doménou je fitness. Sportu jste se věnoval profesionálně, nabízí se proto otázka – využíváte některé získané dovednosti i nyní pří svých přednáškách?

Asi ano. Profesionální sport mne naučil přijímat prohry a hlavně se z nich poučit a už je neopakovat. Umět si jasně stanovit svůj krátkodobý i dlouhodobý cíl a jít si za ním. A tím, že jsem dokázal ve svém sportu vystoupit až na samotný vrchol, si tak sám dokázat, že když do toho dám maximum, tak lze dokázat téměř vše. Zároveň je ale vrcholový sportovec hodně často ovlivněn egem, což se projevuje třeba sobectvím, umanutostí („chozením přes mrtvoly”), asketizmem, atd. Což si ne každý dokáže včas přiznat. Je to ale téměř většinou soubor vlastností všech velikých, ale jinak nevyzrálých sportovců. A to byl tak trochu i můj případ. Právě proto jsem vděčný, že jsem objevil a naučil se dovednost koučování, kterou jsem se nejprve chtěl naučit jen kvůli sobě a bez dalších ambicí s tím dále veřejně pracovat.

Kdy padlo rozhodnutí, že se budete sportu věnovat na plný úvazek?

V mém případě to bylo pozdě, až v 21 letech. Ale tím, že jsem dělal sportovní aerobik, který v Česku tehdy začínal, jsem měl možnost se tento sport dokonale naučit a pochopit, na co se mám zaměřit. Soutěžil jsem v kategorii párů a naše příprava byla koordinovaná tehdejšími světovými esy v tomto sportu. Posléze jsme si vytvořili svou metodiku a založili vlastní tréninkovou akademii od malých dětí až po kategorie dospělých, kterým bylo 20–28 let. Dokázal jsem se svou tehdejší sportovní partnerkou vychovat také světové šampiony, což s odstupem považuji za významnější úspěch, než když jsme tituly sami získávali jako závodníci.

Čemu se věnujete nyní?

Dlouhodobě organizuji projekt zaměřený na aktivní život generace 60+. Dále, byť minimálním úvazku, zastávám práci fitness trenéra, což je pro mne spíše poslání než profese. V poslední době také působím v roli kouče osobního rozvoje pro jednotlivce i skupiny. Občas, pokud mám pocit, že toho mám málo, tak organizujeme různé sportovní akce, jako například Sportovní Hry Seniorů České republiky nebo firemní akce podobné té v Pražských službách. Vždy je to ovšem spojeno s aktivním životním stylem.

Jak trávíte svůj volný čas?

Se svou rodinkou, ale také jsem rád sám nebo s kamarády, a to většinou opět při sportu. Rád se věnuji například cyklistice nebo vysokohorské turistice.

A co plány na léto?

Ano, léto se blíží, ale v dnešní době nerad plánuji takto dopředu. Rádi bychom ale navštívili rodinu na Moravě a sami bez dětí vyrazili se ženou na jih Evropy.