Téma energetického využití odpadu je už léta diskutováno veřejností. Častokrát se jedná o spory mezi zastánci recyklování a spalování. Tento článek otevře bránu pražské spalovny v Malešicích a odpoví na otázku, proč není energetické využití vždy špatnou volbou.

Enormní produkce odpadu, kterou zažíváme na počátku 21. století je výzvou, se kterou se musí naše společnost vypořádat. Jenom v České republice se za rok vyprodukuje 2,58 milionů tun směsného komunálního odpadu, který pak není žádným způsobem využíván.

Jak je patrné, odpad by správně neměl vznikat vůbec, na což jsme již poukázali v článku o prevenci vzniku odpadů, kde jsme představili tipy na každodenní maličkosti, které může začít dělat každý z nás. Společnost s nulovým odpadem je vizí budoucnosti, v současnosti však s existujícími odpady musíme naložit správně a v souladu s možnostmi a kapacitami, které máme k dispozici. V roce 2016 bylo materiálově využito pouze 38 % komunálních odpadů. Zbytek ale končí v černých popelnicích.

Co se s takovým odpadem bude dít dále? Jedná se o materiál, který je znečištěn, není možné jej opravit, je kontaminován, v přírodních podmínkách se nerozloží. Hierarchie nakládání s odpadem odpoví jasně – co není možné materiálově využít, je možné využít energeticky. A tak dočasně nahradit fosilní paliva tzv. “alternativními palivy”, mezi které se v současnosti řadí i odpad.

Stoprocentní tříditelnost a recyklovatelnost totiž nikdy neexistovala a troufáme si tvrdit, že ani existovat nebude. Jednak se vždy najde část lidí, kteří prostě třídit nebudou, tak je tu na druhou stranu ještě reálnější opodstatnění, že i když se odpad třídí, tak jej nelze 100% recyklovat. Odpad totiž obsahuje složky (zejména u plastového odpadu), které jsou pro to nevhodné. Jedná se o různé lepené kompozity, tvrzené plasty, PVC atd. A právě pro tyto odpadové toky je tu ZEVO jako čisté, elegantní a sofistikované řešení. Tato pestrobarevná směska odpadů je sice nevhodná ke třídění a recyklaci, je však vhodným palivem pro ZEVO. Tak proč tuto příležitost nevyužít.

Poznáte rozdíl mezi spalovnou a ZEVO?

Takové zařízení, kterému se běžné říká spalovna, většinou nevyužívá energii, která se skrývá v odpadu. Naopak za zkratkou ZEVO se skrývá zařízení na energetické využití odpadu, které proměňuje odpad v teplo nebo elektrickou energii. Například ZEVO Malešice je pro Prahu zdrojem tepla, které se dodává do městské sítě a zaručuje horkou vodu a teplo v zimě pro 18 000 domácností. Spalovna je především řešením pro omezení skládkování. Ale když už odpad spalujeme, je racionální ho energeticky využít. Vstupním zdrojem pro výrobu tepla je komunální odpad, výstupem je škvára, která činí přibližně jedno procento vstupní masy a i s tou je možné následně nakládat jako se surovinou – například ve stavebnictví. Výhodou je, že se odpad nemusí těžit, upravovat, přepravovat na velké vzdálenosti a kruh se tak uzavírá. Občan konzumuje, produkuje a teplo či světlo se mu vrací přímo ze ZEVO zpět do domácnosti.

Emise vs. emoce

Rozporuplné diskuze ohledně spalování odpadu jsou často soustředěné okolo nebezpečí vypuštění emisi toxických látek do ovzduší. Zdálo by se, že zařízení na spalování odpadu přímo škodí životnímu prostředí, nicméně opak je pravdou. Z obřího komínu ZEVO Malešice (mimochodem, nejvyššího komínu v Praze) se vypouští vodní pára a oxid uhličitý, ostatní emise se nacházejí výrazně pod standardním limitem. Obavy z dioxinů jsou zbytečné také – spalovna vypustí pouze stopové množství, zcela minimálně ohrožující životní prostředí a zdraví obyvatel.

Dále využitelný a recyklovatelný odpad na skládce končit nemá. Otevírá však příležitosti, které jsou v současné době velmi aktuální a to maximální využití jeho potenciálu. V současnosti je totiž možné energetickým využíváním odpadů nahradit fosilní paliva, mezi které patří například i hojně diskutované a limity prolamující hnědé uhlí. Zpestření energetického mixu a snížení závislosti na dovozu primárních surovin patří mezi další benefity energetického využití odpadu. Odpad je politicky a ekonomicky bezpečný zdroj energie.

Spalování odpadu však nesmí konkurovat recyklaci odpadu a prevencí jeho vzniku. Hlavní výzvou stojící před českou společností není spalování odpadu jako takové, ale nastavení pravidel ekodesignu napříč průmyslovými odvětvími. Jedině omezením produkce jednorázových a postupná eliminace nerecyklovatelných obalů umožní materiálům, aby v systému cirkulovaly v co nejdelších cyklech v co nejvyšší kvalitě. Energetické využívání jistě není kompletní řešení, ale v současnosti je součástí komplexního systému nakládání s odpady.

Foto: Tomáš Slavík, http://www.tomasslavik.cz/