Spousta Pražanů nikdy nebyla na sběrném dvoře. Odpady, které na sběrný dvůr patří, jsou zvyklí ukládat k nádobám na tříděný odpad, což je špatně. Činí tak i přes fakt, že jim hrozí pokuta až padesát tisíc korun. Zdá se tedy, že lidé nemají o odkládání odpadu dostatek informací, a to se musí změnit, jinak se situace nikdy nezmění. Za potřebnou osvětou jsme se vydali za vedoucím provozu sběrných dvorů PSAS panem Františkem Sedláčkem. 

Jak vypadá běžný den na sběrném dvoře?

Denně sběrný dvůr navštíví asi 70 – 200 návštěvníků. Naši zaměstnanci pečlivě kontrolují identitu všech přijíždějících vozidel a stejně tak i jejich obsah. Následně lidem ukazují, kam daný odpad mají odložit, nikdy je nenechávají, aby se ve sběrném dvoře orientovali sami. Důležitá je pro nás čistota, protože ta ovlivňuje využití a možnost odevzdat odpad k recyklaci, a o to tu běží. Odevzdat se zde mohou všechny odpady, které vznikají v domácnosti. Pražané to mají navíc celé zadarmo. Stačí, když mají bydliště na území Prahy. Platí si jen tehdy, pokud přivezou více něž kubík stavební suti nebo si objednají svoz – ten stojí skutečně pár korun. Přistavení vozu stojí dvě stě korun a pak se platí jen kilometr do sběrného dvora – ten vždy svoz vybírá v nejbližší lokalitě. Mnoho obyvatel ale o této možnosti neví.

Co vše vlastně spadá pod odpad z domácností?

Barvami a sutí to nekončí. Na sběrný dvůr patří také dřevo, papírová lepenka, drobný i velký vysloužilý elektroodpad, kovy, zářivky nebo textil. Skutečně sem můžete odložit prakticky všechen odpad, který vám vznikne v domácnosti. Zajímavé je, že do sběrných dvorů patří i do plastových lahví dobře uzavřený rostlinný olej na smažení. Ruku na srdce, kdo ho schraňoval a vzorně odevzdal například po Vánocích? Odevzdat můžete i pneumatiky. Jednu za 30 korun.

Mohou zde odpad odkládat také živnostníci?

Ano, mohou. Předběžnou cenu za uložení odpadů je možné si ověřit na webu či telefonické lince do zákaznického centra nebo na cenících vyvěšených na dvoře. Vždy je to ale zlomek oproti situaci, kdy kontrola zjistí nesprávné nakládání s odpady. A že s nimi ne každý skutečně nakládá správně. Při analýzách odpadů Prahy 7 jsme pravidelně nacházeli jasně identifikovatelný odpad z restaurací či zubařských ordinací mezi komunálním odpadem i přes fakt, že by si měli živnostníci zajistit svoz samostatný konkrétně pro gastroodpad či infekční odpad. Do popelnic se jim však dívá málokdo. 

A co lidé, kteří nežijí v Praze?

Ti mohou na sběrný dvůr také. Platí pro ně ceníková cena, která ale v závěru vychází jen na pár desítek či stovek korun. Cena vždy platí za každý započatý kubík odevzdaného odpadu.