Kamikatsu je malé město v Japonsku nacházející se na ostrově Šikoku, kde žije zhruba 1700 obyvatel. V roce 2003 zde vznikla velice ambiciózní myšlenka nulové produkce odpadu, které chce městečko dosáhnout do roku 2020. Aktuálně v Kamikatsu recyklují až 45 různých surovin, což je více než 80 % z celkového odpadu. Jak tato iniciativa ovlivňuje život tamních obyvatel? 

Ekologická historie města začala v devadesátých letech poté, co japonská vláda zakázala otevřené spalování a každá obec je tak od té doby zodpovědná za řádné zpracování odpadu. V roce 1997 Kamikatsu spustilo vzdělávací program o recyklaci a obyvatelé začali odpad třídit do 9 různých kategorií, což postupně vyrostlo až do současných 45 kategorií. Nutno říct, že ve městě, kde je polovina populace starší 65 let a čtvrtina starší než 85 let, se tato iniciativa setkala s jistým odporem. „Třídit odpad k recyklování může být náročné. Pořádně omývat obaly tak, aby na nich nezůstaly žádné zbytky, je těžká práce. Je to otravné a zpočátku jsme byli proti takovému nápadu,“ vysvětluje místní obyvatelka Hatsue Katayama. Postupem času si ale na nové způsoby místní lidé zvykli, hlavně tedy díky aktivnímu přístupu města, a dnes je tato důkladná recyklace běžnou součástí jejich života. „Když si na třídění zvyknete, stane se pro vás normálním. Už o tom nepřemýšlím, třídit odpad správně je pro mě přirozené,“ dodává Hatsue Katayama.

Odpad je v Kamikatsu osobní odpovědnost každého obyvatele. Proto zde neexistují popeláři ani popelářská auta – každý občan si svůj odpad musí umýt a sám odnést do recyklačního centra, kde mu s roztříděním pomáhá vyškolený pracovník. „Ne všichni samozřejmě třídí perfektně. Rozeznat jednotlivé materiály může být docela náročné,“ říká Kazuyuki Kiyohara, jeden z pracovníků recyklačního centra. Pro vaši představu – místní musí například odlišovat hliníkové plechovky, ocelové plechovky, papírové kartony, noviny, časopisy, letáky, plastové lahve, čistý plast nebo plast se zbytky. 

V recyklačním centru se nachází také obchod, ve kterém obyvatelé mohou odložit věci, které už nepotřebují. Místní tak zdarma mají možnost přijít k oblečení, nábytku nebo elektronice, která by za normálních okolností skončila v koši. A pokud o odložené věci dlouho není zájem, putují do manufaktury, kde z nich ženy vytváří něco nového, například plyšové hračky ze starého kimona. 

Kamikatsu ovšem není jediné město, které přišlo s myšlenkou nulového odpadu. Ve Spojených státech se o to pokouší třeba Berkeley nebo San Diego – díky mnohem většímu počtu obyvatel je to ale v těchto případech samozřejmě složitější.