V dnešní době žije více než polovina všech obyvatel světa ve městech a tento podíl se neustále zvětšuje. Města tedy mají obrovskou ekonomickou sílu, jsou hybatelem světové ekonomiky, ale zároveň v nich vzniká 60 až 80 % světových emisí skleníkových plynů a 50 % globální produkce odpadu. Vytvářejí tak obrovský tlak na přírodní zdroje, životní prostředí a společnost. Pokud chceme, aby se dnešní lineární ekonomika, která je charakterizována systémem vytěžit – vyrobit – využít a vyhodit, proměnila na cirkulární ekonomiku, je potřeba začít právě ve městech. V tomto článku vám představíme několik cirkulárních aktivit v Praze, jež rovněž souvisejí i s trendem sdílené ekonomiky.

Mohlo by se zdát, že společnost zabývající se odpadovým hospodářstvím může mít hlavní zájem na tom, aby vznikalo co nejvíce odpadů, o jejichž likvidaci a recyklaci se mohou starat. Pražské služby jsou ovšem jedna z inovativních odpadových firem, která již dlouhodobě osvojuje principy cirkulární ekonomiky do svého hospodaření. V současnosti ze všech odpadů, o které se v Praze stará, 95 % (tedy většina) směsného komunálního odpadu je energeticky využita v ZEVO Malešice a pouze 5 % tohoto odpadu končí na skládkách. Separované složky odpadu jsou pak pochopitelně tříděny a materiálově využity. Nejlepší formou nakládání s odpadem je však samotná prevence a i v těchto rovinách firma uvažuje a hledá možnosti.

Zajímavou myšlenkou kupříkladu je, aby se sběrná místa v budoucnu stala prostorem pro odložení věcí, které se lidem nehodí, ale stále nejsou odpadem. Mohly by totiž posloužit někomu jinému a jejich cesta nemusí ještě zdaleka končit. Zdá se, že právě tímto směrem se část odpadového hospodářství přirozeně vyvíjí. Z tohoto důvodu pozitivně kvitujeme myšlenku vzniku pražského re-use centra.

Důležité jsou ale i řešení na první pohled možná malých problémů. Praha má díky vysoké koncentraci mladých lidí na univerzitách a vysokého počtu expatů (cizinců, kteří v Praze pracují) obrovský potenciál pro opětovné používání nábytku, který po sobě zanechají po jejich často krátkém pobytu. INCIEN nyní ve spolupráci s nově vzniklým Kampusem na Hybernské připravuje projekt opravárenských dílen a oddělených míst pro odběr nábytku na sběrných dvorech, který by vedl k vyšší míře oprav a opětovného využití. Pražské služby, které se starají o svoz odpadu v této oblasti, se jeví jako ideální partner pro tento projekt.

Uzavřený cyklus jídla ve městě? Cirkulární města budoucnosti by měla mít mnohem vyšší produkční činnost v oblasti pěstování potravin. Zapojit se do komunitního zemědělství nebo najít využití pro svůj bioodpad v Praze je s každým rokem lehčí a lehčí. Mezi průkopníky patří například Kokoza, která mimo jiné stojí za vznikem mapy komunitních zahrad v českých městech. Podívejte se na https://www.mapko.cz/.

K průkopníkům fungujícího systému bioekonomie patří i další pražská iniciativa Zachraň jídlo, která už několik let bojuje s plýtváním potravinami v produkčním řetězci. Díky jejích práci na polích nebo popularizaci nestandardní zeleniny se ročně zachrání stovky tun jídla, které pak putují do potravinových bank nebo se dostanou ke konečnému spotřebiteli, aniž by byly ponechané na polích.

Nakupování potravin v souladu s principy předcházení vzniku odpadu už taky dávno není problém. V prodejnách Bezobalu si můžete vybrat z opravdu širokého výběru potravin a drogerie – a to skutečně bez zbytečného odpadu.

Městská mobilita v Praze častokrát čelí kritice ze strany občanů, kteří si na oplátku odnáší nálepku „zpovykaní Pražáci“. Systémové řešení pro dopravní zatíženost se schovává v rozvoji systému městské hromadné dopravy nebo zefektivnění dopravy jednotlivců. Osobní vlastnictví dopravních prostředků může být považováno za neefektivní v podmínkách metropolí, a tak vznikly dvě firmy, které fungují na principu sdílení – asi tušíte, že jde o růžová sdílená kola Rekola nebo první český carsharing Autonapůl.

Lokální a cirkulární byznys. V Praze najdeme i iniciativy, které se snaží udržet materiály v oběhu a zamezit plýtvání zdroji. Například, Opravárna je unikátní platforma, která pohodlným způsobem spojuje opraváře s jejich zákazníky a umožňuje život bez zbytečného odpadu. Místo toho, abyste vysloužilé věci vyhazovali, můžete je opravit – rychle, efektivně a lokálně.

Nábytek, který by jinak skončil na sběrném dvoře, nyní se může dočkat náležité vkusné opravy díky iniciativě Z pokoje do pokoje. Díky jejích snaze si můžete vybavit byt bez sebevětší zátěže přírodních zdrojů nebo vaši peněženky. Brzy v pražských Holešovicích však vznikne také výše zmiňovaná alternativa, která je velmi oblíbená v Brně a dalších evropských městech, tedy tzv. Re-Use centrum. Magistrát Hlavního města Prahy a  Městská část Praha 7 oživí prostory Tržnice, kde snad brzy vznikne centrum lokální ekonomiky, doplněný o environmentální osvětové středisko.

Produkty jako služby a pronájem místo vlastnictví – to zní jako pojmy blízké budoucnosti. Průkopníky, kteří se tématu v Praze věnují už dnes, najdete například v Kampusu Hybernská na Hybernské ulici, kde sídlí Library of Things, neboli knihovna věcí. Můžete si krátkodobě pronajmout potřebnou věc za rozumný poplatek – a tím ušetříte jak svoje, tak i přírodní zdroje. Hybernská tak již dnes razí svoji cirkulární cestu, kterou představuje široké veřejnosti i studentům.

Nemáte místo v šatníku a zároveň nemáte nic na sebe? Pekelné dilema pomůžou vyřešit výměnné akce, neboli SWAPy, které se konají pravidelně v Praze. Nevztahují se pouze na oblečení, takže můžete přinést cokoliv v dobré kvalitě a odnést si cokoliv na oplátku – zdarma! Kdybyste se však svoje věci chystali zpeněžit, doporučujeme si vyzkoušet aplikaci LetGo.

Vize města, která je inspirována přírodními procesy, považuje odpady za zdroje, je ekonomicky efektivní a zároveň má vysokou kvalitu života, se tak pomalu stává realitou. Některé kroky jednotlivců, vybraných iniciativ, firem a organizací se můžou však zdát nedostatečné ve srovnání s výzvami, kterým budou čelit města. Nicméně opak je pravdou, každá pozitivní změna na lokální úrovni ovlivňuje dění na úrovní globální.