Maroše Kramára vám snad ani nemusíme představovat. Populární slovenský herec byl jednou z hvězd na našem Dni otevřených dveří, konkrétně se ujal moderování celé akce, a my jsme tak měli možnost zeptat se na pár otázek. Zajímá vás, jaké byly jeho herecké začátky, kterou epizodu Zázraků přírody hodnotí jako nejnáročnější nebo jak si užil svezení na stupačce popelářského vozu? Pak určitě pokračujte ve čtení.

Hned na úvod se zeptáme: Jak jste si užil Den otevřených dveří Pražských služeb?

Velice dobře. Byla tady příjemná atmosféra, hodně lidí. Vyšlo i počasí, což je při takové akci nejdůležitější. Já myslím, že lidi byli spokojení. Program byl velice bohatý, od trialové exhibice na U rampě přes úžasného kouzelníka až po závěrečnou hvězdu Michala Davida. Musím říct, že jste pro lidi připravili opravdu hezkou sobotu a k tomu se dozvěděli spoustu zajímavých věcí o Vaší náročné práci.

Moc děkujeme. V jakých představeních vás mohou naši čtenáři aktuálně vidět? Pracujete na nějakém novém projektu?

Tady v Praze jsem nejčastěji k vidění v divadle Studio DVA, kde už asi desátým rokem hraji Vše o mužích. Představení se prodává tak říkajíc jako teplé rohlíky a už má za sebou asi 560 repríz. V létě pak celé Studio DVA bude opět vystupovat na Vyšehradě (Metropolitní léto hereckých osobností letos proběhne od 21. června do 31. srpna, pozn. redakce). S představením Vše o mužích jezdíme i po celé České republice. Hraji i ve slovenském divadle v představení Mandarinkový pokoj. S tímto představením často tzv. zájezdujeme i v Čechách. Kdybyste mě chtěli vidět u mě doma v Bratislavě, rád bych Vás pozval na divadelní večírek i s pohoštěním na představení Tajemné variace. Jde o netradiční formu divadla, tzv. bytové divadlo, jako prostory využíváme můj staromládenecký byt a říkáme mu divadlo Ve věži. Pro lidi je to velmi zajímavé a je o to obrovský zájem. Lidé odcházejí po představení a hned si kupují vstupenky na další představení nebo jako dárek pro své blízké či přátele. Kdo má zájem může navštívit moji stránku www.maroskramar.sk. Těším se na Vás.

Váš otec je herec, herectví se věnoval i váš dědeček. Jaké bylo vyrůstat v herecké rodině?

Dědeček byl tatínek maminky, a působil jako herec i režisér. Můj táta začal hrát v divadle na Nové scéně, kde právě dědeček režíroval. Táta hrál prince, do kterého se zamilovala dcera pana režiséra, moje budoucí maminka. Já jsem rovněž pokračoval v rodinné tradici a hrál prince a po čase přešel do rolí králů. Díky tomu, že jsem v divadle vlastně vyrůstal, jsem již od šesti let hrál v Shakespearově Mnoho povyku pro nic, pak přišla televize, film. A tak jsem měl co se týče budoucího povolání jasno a vystudoval jsem herectví v Brně.

A kdy přišla chvíle, kdy jste začal být opravdu populární?

Na Slovensku jsem byl známý dříve než tady v Čechách neb jsem hrál již od šesti let. Takový ten první výrazný přelom u Vás pro mě znamenal film úžasného režiséra Františka Vláčila Pověst o stříbrné jedli, který se občas pouští o Vánocích a který jsem natáčel již ve třinácti letech. Pak přišly další filmové role. Pro diváky asi nejvýraznější ve stále populární pohádce Za humny je drak, kde jsem hrál společně s Ivankou Andrlovou, později to byla další oblíbená pohádka Královský slib.

Jak nejraději trávíte letní dovolenou? Preferujete spíš relaxaci na pláži, nebo aktivní dovolenou?

Já mám radši cestování v zimě, neboť nemám rád zimu. Nejraději tedy jedu v lednu k moři a jsem aktivní podle toho, kde jsem. Třeba v Thajsku si půjčím motorku a snažím se sžít s místním prostředím. Tedy jídlo na ulici, místní hospůdky. Ale na krátké dovolené se rád nechám opečovávat v dobrém hotelu. V létě velice rád jedu do Chorvatska na loď, ale jinak proč jezdit někam jinam, když i u nás je v tomto období krásně. I proto si teď stavím dům u vody a plánuji trávit léto tam.

V Zázracích přírody vás často vídáme v dost extrémních situacích. Které natáčení hodnotíte jako nejnáročnější?

Hm, těch bylo hodně. Třeba když jsem s mistrem světa Martinem Šonkou vyzkoušel akrobatické létání. To bylo nahoru dolů, snad šest Géček. Nebo když mě spustili na Ještědu ze skokanského můstku. To si dost dobře nejde představit, co to je za pohled dolů. Díky svému účinkování v Zázracích přírody jsem byl přinucen vyzkoušet si spoustu adrenalinových věcí, které bych jinak nikdy neabsolvoval. Skákal jsem z pevnosti Boyard, byl jsem v jordánské poušti, jezdil jsem závody do vrchu i Formuli 1. Já jsem spíše kavárenský typ, osobně bych ty věci snad ani nemusel, ale moje povolání mě k nim dovede a já si tím testuju sám sebe.

Vy jste natáčeli i u nás v Pražských službách, jaké to bylo?

Pro mě byl největší zážitek svézt se vzadu na stupačce popelářského vozu. To je splnění klukovského snu snad všech malých hochů. Viděl jsem také vaši velikánskou spalovnu a zkusil jsem si i práci na třídicí lince papíru.

A nyní přichází obligátní otázka. Co pro vás znamená recyklace a obecně ochrana životního prostředí?

Pro mě je to strašně důležitá věc. Naše Země je krásná a byla by škoda, kdybychom ji zničili naším nezodpovědným chováním. Hlavní je, abychom ji zachovali pro naše děti. Plastů je všude strašně moc a pokud se o Zemi nebudeme starat, tak se nám to určitě vrátí.

A na závěr nějaký vzkaz pro naše čtenáře? 

Mějte se krásně, pište básně.