Informace o tom, že naše oceány znečišťují miliony tun plastů, nemohla minout snad nikoho. Kromě plastových brček, lahví a tašek se ale v našich vodách nachází další forma odpadu, bohužel zatím poměrně opomíjená, kterou jsou cigaretové nedopalky. Podle nejnovější studie je jejich množství daleko větší, než jsme si mysleli. 

Každoročně se na světě vyrobí zhruba 5,5 bilionu cigaret a až dvě třetiny z nich končí kvůli nezodpovědnosti kuřáků jako nezpracovaný odpad v přírodě. Většina cigaret pak obsahuje cigaretové filtry, které jsou vyrobené z acetátových celulózových vláken, jejichž doba rozkladu je deset i více let. Podle expertů pracujících pro Cigarette Butt Pollution Project se nedopalky společně s filtry dostávají ve velkém množství do řek, jezer a oceánů, kde způsobují podobně velké problémy jako plasty. 

Informace o množství nedopalků pochází od společnosti Ocean Conservancy, která již 32 let sponzoruje čištění pláží. Výsledek je takový, že nedopalky byly každý rok nejčastějším druhem odpadu a celkem jich bylo shromážděno více než 60 milionů – to je zhruba jedna třetina veškerého nasbíraného odpadu. 

Tato vysoká čísla potvrzuje starší studie Světové zdravotnické organizace (WHO), podle které nedopalky tvoří 30 až 40 procent nasbíraného městského odpadu. „Vzhledem k tomu, že 20 cigaretových filtrů váží 3,4 gramu, odhadovaný odpad z celosvětové spotřeby cigaret byl v roce 2014 mezi 340 a 680 miliony kilogramů. Toto číslo navíc neobsahuje hmotnost zbytků tabáku a dalších vedlejších produktů kouření,“ uvádí experti WHO. O tom, jak finančně náročné je nakládání s nedopalky, svědčí další studie, tentokrát z amerického San Francisca, podle které město za úklid každoročně utratí minimálně 7 miliard dolarů. 

A co se s nedopalky – hlavně tedy s filtry – děje, pokud končí mimo popelníky nebo koše? Působením UV záření se rozkládají na menší kousky, mikroplasty, a toxické látky obsažené ve filtrech se postupně uvolňují do životního prostředí. Jedná se hlavně o dehet, insekticidy, těžké kovy a rezidua nikotinu. Podle výsledků vědeckých studií se stopy těchto látek vyskytují v tělech až 70 procent mořských ptáků a 30 procent mořských želv. Jak přesně na ně působí zatím nevíme – ke stanovení účinku bude ještě zapotřebí podrobnější výzkum. 

Tím ale problémy zdaleka nekončí. Ačkoliv tabákové společnosti tvrdí, že filtry pomáhají, aby kouření bylo zdravější, podle WHO tomu tak vůbec není. Stejný názor má také Thomas Novotny, profesor na univerzitě v San Diegu, podle kterého je naprosto jasné, že žádný zdravotní přínos nemají. „Jedná se pouze o marketingový nástroj. Přijde mi selským rozumem jasné, že bychom je neměli dál povolovat“, říká Novotny. Podle některých lidí jsou filtry dokonce „nejnebezpečnějším podvodem v historii lidské civilizace“. Dojde tedy v blízké době k jejich zákazu? Na odpověď nám bohužel nezbývá nic jiného, než čekat.