Pět pražských kaváren se v listopadu vydalo na cestu k cirkulární ekonomice. Díky změnám, které zavedly, se snížila produkce zbytečného odpadu – dvě z nich potřebují o jednu popelnici méně a ušetří tak několik tisíc korun ročně. 

Do projektu, který vznikl s naší podporou, se zapojily podniky sídlící na pražské Sedmiččce – Bar Cobra, Café Lajka, Cafe Letka, Vnitroblock a Cukrárna Alchymista. V pilotní fázi se projekt zaměřil na identifikaci problémů, se kterými se kavárny v odpadovém hospodářství potýkají a návrhu jejich možných řešení.

Kolik odpadu proteče jednou kavárnou?

Hlavní složku toků odpadů z kaváren a restaurací tvoří obalové materiály a organický odpad. Obaly by se daly redukovat, pokud by podniky sehnaly dodavatele, kteří by zboží dodávali ve vratných obalech, což je ale logisticky náročné. Organický odpad většinou končí v popelnici na směsný odpad. Takové zacházení není nejenom nesprávné z hlediska odpadového hospodářství a environmentálních principů, ale také ukrojuje část rozpočtu podniků, které si musí objednávat častější a dražší svoz odpadu. 

Káva a mléko – (odpadová) alfa a omega každé kavárny

Projekt Cirkulárních kaváren má za sebou počítání všech odpadových toků a četné fyzické analýzy odpadu. Podívejme se blíž na kávu a mléko, alfu a omegu každé kavárny. Kavárny produkují cca 6 kg kávové sedliny denně. Při každodenním provozu to znamená 2190 kg lógru za rok. Příručka Cirkulárních kaváren, která vznikla jako výsledek projektu, ukazuje podnikům, jaké využití lógr má:

• V domácnostech se dá využít v kosmetice, jako hnojivo pro rostliny nebo pomocník pro odstranění zápachu.
• V kávové sedlině se ukrývá mnoho cenných olejů, které mohou být použity jako biopalivo nebo pro výrobu bioplastů.
• Vysušený lógr je skvělou vstupní surovinou pro výrobu pelet na topení.
• Když se k sedlině přimíchají další materiály, může sloužit k výrobě nových produktů. Například stylových kelímků Kaffeeform v Německu, českých podrážek bot CAVE nebo britských šperků Rosalie McMillan.

Větší kavárna spotřebuje i 100 litrů mléka týdně. Za mlékem se však táhne velká odpadová stopa. Kavárny většinou objednávají litrové nápojové kartony nebo plastové láhve. V praxi to znamená 2,4 – 3 kg odpadu z nápojových kartonů týdně, 9,6 – 12 kg měsíčně, 115,2 – 144 kg ročně. Tomuto odpadu se dá jednoduše předejít, pokud přejde na alternativní dodavatelský systém – třeba vratné lahve nebo kanystry.

S lokálními dodavateli k cirkulární kavárně

Projekt detailně analyzoval fungování každé jednotlivé kavárny a vypracoval pro ně sadu individuálních doporučení přesně na míru. Jak se získanými poznatky kavárny naloží, je teď hlavně na nich samotných. Úplný přechod k cirkulárním principům si vyžádá delší čas než několik měsíců. K některým úspěchům však došlo už během projektu.

Díky změně určitého typu používaných produktů se podstatně snížilo množství odpadu. Získané informace a know-how motivovaly zapojené kavárny k celkové změně přemýšlení a k dalšímu pokračování v hledání možných cirkulárních změn – od přechodu k šetrnějším čisticím prostředkům až po změnu dodavatelů – dvě kavárny tak mohly úplně škrtnout jednu používanou popelnici protože už ji jednoduše nepotřebují. Mnohdy se rozhodly pro lokální dovozce, se kterými je možné navázat individuálnější vztah.

V kavárně Vnitroblok díky změně dodavatelů zrušili kontejner na nápojové kartony: “Nejdůležitější pro nás byl impuls ke změně přemýšlení. Na základě doporučení jsme změnili několik dodavatelů a tím se nám redukovaly odpadové materiály. Díky tomu jsme dokonce zrušili kontejnery na nápojové kartony, čímž se snížily naše náklady na svoz odpadu“, říká Zuzana Vachová z Vnitrobloku.

Jednorázové nádobí jde pryč jako první

Jednorázové nádobí je snad jedno z největších témat rezonující v ekologicky smýšlejících komunitách. I díky zájmu zákazníků, kteří jednorázové nádobí nechtějí, dosáhly cirkulární kavárny v této oblasti obrovského pokroku. Kavárny vyřazují věci, které jsou jednoduše zbytečné, jako jsou brčka nebo kelímky na espresso a zákazníky motivují i ekonomicky – jednorázové nádobí zpoplatňují a naopak motivují slevou při využití vlastní nádoby.

Naši účast na projektu vnímáme v několika rovinách. Jako společnost se snažíme sledovat trendy a směřování odpadového hospodářství, proto jsme si nenechali ujít možnost u toho aktivně být. Zároveň můžeme přispět našimi značnými zkušenostmi ze svozu odpadu v Praze a pomoci lépe zmapovat situaci a specifika v konkrétních městských částech. V neposlední řadě je to zajímavá příležitost, jak upozornit na komplikace při nedodržování legislativy a předpisů ze strany restauračních zařízení. Konkrétně máme na mysli zneužívání veřejných kontejnerů na tříděný odpad, ačkoliv živnostenské subjekty jsou povinné si zajistit likvidaci odpadu na své náklady.