Jak jste prožil dobu koronaviru?

JIŘÍ: Mě to neskutečně bavilo. Byl jsem doma, koukal na filmy, učil se italštinu, psal, natáčel videa na pomoc seniorům a nakonec jsem doma natočil miniseriál Miluju tě, pusinko, v němž hlavní roli hrají dva kartáčky. Dělal jsem všechno, co jsem chtěl. Bylo to super. Samozřejmě mi chyběla rodina a mám nějaké obavy z toho, jak se to teď všechno sebere, ale věřím, že to všichni zvládneme.

JAKUB: Já se pustil do rekonstrukce celého bytu, takže ten čas jsem vyplnil velmi produktivně. Mně ta situace vlastně pomohla, protože jindy bych se k tomu nedostal.

OLIVER: Bral jsem to jako dovolenou. Hodně času jsem strávil na chatě pod Králickým Sněžníkem, kde jsem se věnoval sobě a svému tělu. A také jsem měl dost času na tvoření nových nápadů a na promyšlení, co po karanténě budu dělat.

JULIÁN: No překvapivě hodně pracovně. Hodně jsem pomáhal přítelkyni s její novou školní budovou, aby se mohla otevřít. Také jsem začal točit svou druhou sólo desku, která snad vyjde na podzim.

Jaké máte plány na léto?

JIŘÍ: Měl bych točit film Deníček moderního fotra podle bestselleru Dominika Landsmana. Na to se moc těším. No a pak doufám, že už se otevře Itálie a já budu moct zase odjet na kurz. Těším se na to jako malý.

JAKUB: Já se budu hlavně věnovat našemu novému filmu, na který se strašně těším.

OLIVER: Přes léto se budu věnovat tvorbě vlastní značky, práci na své firmě v gastronomii, která bude hlavně o zážitkových degustačních večerech, cateringu a workshopech o vaření na ohni. Také bych se chtěl věnovat otužování.

JULIÁN: Na nějaké velké cestování to nevypadá, ale doufám, že se přesto někam podívám. A potom snad dopadne i nějaký ten koncert s kapelou.

Co vám karanténa vzala a dala? Naučil jste se třeba něco nového?

JIŘÍ: Zrušila mi několik moderování a také tour po Americe s filmem Na střeše. To mě mrzelo. Ale já mám takový mindset, že se okamžitě nastavím na to, abych si užil to, co právě je. Ne vždycky se to podaří, ale když mám čas se na nové podmínky naladit, tak to dám. A teď to šlo krásně. Naučil jsem se spoustu nových věcí a vzalo mi to málo. Spíš mi to hodně věcí dalo.

JAKUB: Ze začátku mi dala takovou lehkou depresi, protože to s naším filmem nevypadalo moc dobře. Posléze jsem se z ní dostal, protože nám ta karanténa paradoxně zaručila to, že ho budeme točit. Zároveň mi dala spoustu volného času, který jsem využil k přemýšlení a plánování dalších věcí. V poslední řadě mi pak dala nového přítele, kterým je šéf sběrného dvoru na Praze 2, u něhož jsem se kvůli rekonstrukci bytu otočil asi dvaadvacetkrát. Díky rekonstrukci bytu jsem se stal malířem i vrtařem odborníkem. Takže když budete někdo něco potřebovat, určitě se mi ozvěte.

OLIVER: Já úplně nedokážu říct, co mi karanténa vzala, tedy kromě pár ušlých akcí. Naopak mi dost dala, a to především čas na to, abych se na chvíli zastavil a přemýšlel.

JULIÁN: S kapelou nám vzala spoustu koncertů a mně osobně dala čas na to, abych se nad sebou zamyslel a vytyčil si cestu, kterou chci jít.