„Exotický“ palmový olej používáme všichni. Je ve výrobcích zastoupen tak široce, že se mu nedá vyhnout. Leckdo proti němu brojí, ale málokdo ví, odkud se bere. Kolik toho vlastně víme o africké palmě jménem olejnice guinejská?
Olejnice guinejská patří do čeledi arekovití a z jejího oplodí se získává známý palmový olej, který má světle žlutou až oranžovou barvu. Původním domovem palmy olejné je západní Afrika, odkud se v průběhu 20. století rozšířila do jihovýchodní Asie. Novým domovem se jí tak stala Indonésie, která je dnes světovým lídrem ve výrobě surového palmového oleje a pokrývá zhruba 85 % jeho světové produkce. Pro vaši představu, odhadovaná produkce palmového oleje byla v roce 2017 necelých 65 milionů tun. Palmový olej se pak nejčastěji používá v potravinářství nebo k výrobě biopaliva, kosmetických přípravků či pracích prášků.
Na přelomu 20. a 21. století se využívání palmového oleje rozšířilo do celého světa a postupně se stal předním světovým rostlinným olejem. Důvodem jeho úspěchu byly mimo jiné snahy potravinářského průmyslu nahradit živočišné tuky rostlinnými oleji a fosilní paliva obnovitelnými zdroji energie. Rozvoj palmového oleje je úspěšný rovněž díky jeho ceně, která je nižší než u jiných, alternativních náhrad rostlinných olejů, a to především z důvodu levnější výroby.
Negativní dopady pěstování palmy olejné
Palma olejná se pěstuje na rozsáhlých plantážích, které jsou velmi často zakládány na místech vzniklých plošným vykácením a vypálením původního deštného pralesa. Díky tomu se její plantáže staly hlavním hnacím motorem odlesňování v tropech. Tímto průmyslovým pěstováním, které stále roste, dochází k zániku jedinečné tropické vegetace a s ní i unikátních živočišných druhů. Není tedy náhoda, že Indonésie je jedna z vůdčích zemí v počtu ohrožených zvířat.
Ohroženo je zde celkem 1087 druhů, z toho 115 druhů ptáků a 183 druhů savců, což je téměř třetina všech původních savců. Většina živočišných druhů žijících v lese není schopna na plantážích přežít a je nucena migrovat nebo uhyne. Hlavním symbolem negativních dopadů palmo-olejného průmyslu i boje proti němu se stal orangutan, který kácením pralesů přichází o své původní prostředí i potravu. To orangutany nutí vstupovat na plantáže, kde se živí výhonky palmy olejné, což ale vede k tomu, že jsou pronásledováni a zabíjeni jako škodná zvěř. Ročně je kvůli této palmě zabito 1500 až 5000 orangutanů.
Další negativní dopady pěstování palmy olejné zahrnují fragmentaci a znečišťování stanovišť, včetně emisí skleníkových plynů. Nepřetržitým vypalováním pralesa s cílem získat více půdy pro pěstování ziskových palem se navíc Indonésie stala třetím největším světovým producentem emisí. Během lesních požárů, které v Indonésii vypukly na podzim roku 2015 a které byly mnohými zdroji označovány za nejhorší ekologickou katastrofu 21. století, shořelo celkem 26 000 km2 pralesa. Požáry vyprodukovaly více emisí CO2 než Spojené státy a množství emisí překonalo dokonce i pětkrát lidnatější Čínu, která je největším znečišťovatelem klimatu. Zamořený vzduch způsobil enormní růst infekčních onemocnění dýchacích cest a výrazný růst potratovosti.
Široké využití i vysoká výnosnost. To jsou hlavní benefity palmového oleje
Palma olejná má vysoké výnosy a zabírá méně zemědělské půdy. To je jeden z nejsilnějších důvodů pro její pěstování. Palma olejná totiž zabírá “pouze” 4 % obdělávané půdy, ale olej z ní vyprodukovaný představuje 30 % celkového trhu. Díky tomu je palmový olej levnější alternativou k olejům evropského původu.
Palmový olej si získal svou pozornost i díky některým výhodným vlastnostem, jako třeba vysoký obsah nasycených mastných kyselin (41 %), díky nimž je tepelně stabilní, nepřepaluje se, a proto je často využíván při smažení a fritování. Výhodou je také jeho pomalá oxidace, která zajišťuje dlouhodobou trvanlivost potravin a také fakt, že při pokojové teplotě tuhne, což je velmi oblíbenou vlastností v potravinářském průmyslu. To je také jeden z důvodů, proč je obsažený v neuvěřitelně pestré paletě produktů od sušenek, čokolád a čokoládových dobrot (včetně takové klasiky jako jsou lentilky nebo kaštany v čokoládě), zmrzlin, ztužených tuků přes šampony, mýdla a holicí pěny až po kosmetické krémy. Najít sušenku v běžné produkci, která nemá větší či menší podíl palmového oleje, je téměř nadlidský úkol.
Je palmový olej opravdu nezdravý?
V nadbytku ano. Ačkoliv jsou tuky nesmírně důležitou součástí naší potravy, problém dnes spočívá hlavně v jejich nadměrné konzumaci. Palmový olej obsahuje vysoké procento nasycených mastných kyselin, toto procento je srovnatelné například s vepřovým sádlem nebo jinými živočišnými tuky. Palmový a zejména palmojádrový olej patří mezi nejméně vhodné rostlinné oleje, srovnatelný je z obecně rozšířených pouze olej kokosový. Studie z American Journal of Clinic Nutrition z června 2014 ukázala, že strava s obsahem palmového oleje způsobila ve srovnání se stejným množstvím jiných rostlinných olejů zvýšení ukazatelů, které jsou spojeny s vyšším rizikem chorob, jako jsou vysoký krevní tlak, infarkt myokardu či mozková mrtvice. Doporučení vyhnout se konzumaci palmového tuku stojí i v oficiálních Výživových doporučeních vydaných Společností pro výživu.
Jak naložit s použitým olejem?
Použité oleje nikdy nevylévejte do dřezu nebo záchodu. V odpadním potrubí se olej spojí s ostatním odpadem, ztuhne a vytvoří masivní těleso, které má pak za následek výrazné snížení průtoku až ucpání. Použitý olej tak v ideálním případě nalijte do nerecyklovatelné nádoby, jako je třeba karton od mléka, a odevzdejte ji v kterémkoliv sběrném dvoře či v rámci mobilního svozu odpadu. Nově také můžete použitý olej vyhodit do speciálních černých popelnic s hnědým víkem, které jsou na tento druh odpadu určené.
V roce 2018 se na sběrných dvorech města vysbíralo 8,19 tun jedlých olejů, díky čemuž jsme společně ušetřili náklady na odstraňování nánosů bránícím volnému průtoku odpadních vod, a navíc, vysbíraný olej je dále zpracováván a využíván zejména jako složka pro výrobu ekologických paliv a do jejich přídavků.
Více informací ke sběru jedlých tuků a olejů naleznete na stránkách životního prostředí hlavního města Prahy.
Negativní dopady pěstování palmy olejné
Další negativní dopady pěstování palmy olejné zahrnují fragmentaci a znečišťování stanovišť, včetně emisí skleníkových plynů. Nepřetržitým vypalováním pralesa s cílem získat více půdy pro pěstování ziskových palem se navíc Indonésie stala třetím největším světovým producentem emisí. Během lesních požárů, které v Indonésii vypukly na podzim roku 2015 a které byly mnohými zdroji označovány za nejhorší ekologickou katastrofu 21. století, shořelo celkem 26 000 km2 pralesa. Požáry vyprodukovaly více emisí CO2 než Spojené státy a množství emisí překonalo dokonce i pětkrát lidnatější Čínu, která je největším znečišťovatelem klimatu. Zamořený vzduch způsobil enormní růst infekčních onemocnění dýchacích cest a výrazný růst potratovosti.
Je palmový olej opravdu nezdravý?
+ There are no comments
Add yours