Abychom na tuto otázku odpověděli, tak jsme se rozhodli analyzovat naše odpadové statistiky. Jak ale data ukazují, žádná odpadová pandemie v hlavním městě nevypukla. Pražané v roce 2020 vyprodukovali 257 754 tun směsného odpadu a vytřídili 59 592 tun papíru, skla, plastů, kovových a nápojových obalů. Zařízení na energetické využití odpadu v Malešicích zpracovalo 287 792 tun odpadu.

Množství vyhozeného tříděného odpadu meziročně nepatrně pokleslo, pracovníci svozových služeb však měli více práce s úklidem v bezprostředním okolí popelnic a kontejnerů na tříděný odpad. Meziročně byl zaznamenán nárůst o necelých 390 tun. Na vině je patrně změna spotřebitelského chování a vyšší podíl obalových materiálů pocházejících z online nákupů. 

Sešlapávání plastových lahví, lámání polystyrenu či natrhání krabic je věc vzájemné ohleduplnosti. Stačí například jedna veliká krabice nebo velký předmět a ostatní již nemohou nádobu plnohodnotně využívat. Pandemie tento nešvar akcentovala.

Pražané vytřídili 23 947 tun papíru a 15 458 tun plastů. To představuje meziroční pokles o 755 tun v případě papíru, plastů skončilo ve žlutých nádobách o 218 tun méně. Skla se sebralo o 8 tun více než v předcházejícím roce. Konkrétně jde o 18 437 tun skla. Více se třídily i nápojové kartony a kovové obaly. Pražské služby loni svezly 1120 tun nápojových kartonů a 629 tun kovových obalů. Celkem v barevných nádobách na tříděný odpad skončilo 59 592 tun odpadu. To je o 719 tun méně než v roce 2019.

Odpadu v černých popelnicích opět přibylo

Meziroční nárůst směsného komunálního odpadu činí 2200 tun. Tento trend Pražské služby evidují již několik let a nelze jednoznačně říct, zda se na tom podepsala současná pandemie a s ní spojená opatření. Mírný nárůst se také projevil v množství vyhozeného odpadu do velkoobjemových kontejnerů, které jsou pravidelně přistavovány v ulicích. Lidé do nich v roce 2020 odevzdali o 182 tun odpadu více než v předchozím roce. Naopak pokleslo množství odpadu vyhozeného na sběrných dvorech Pražských služeb. Meziročně ho bylo o 580 tun méně. Ty však byly během jarní vlny pandemie několik týdnů zavřené, a to je také důvod zmíněného poklesu.

„Na zajištění svozu a úklidu je v rozpočtu města vyčleněno 1,6 miliardy korun. Vedle toho budeme dále akcentovat cirkulární ekonomiku, předcházení vzniku odpadu a rozšíříme možnosti sběru a třídění biologicky rozložitelného odpadu,“ říká náměstek primátora Petr Hlubuček.

Praha hledá způsoby, jak snížit produkci odpadu

Hlavní město ve spolupráci s Pražskými službami hledá způsoby, jak kontinuálně narůstající množství vyprodukovaného odpadu v metropoli omezit prostřednictvím cirkulární ekonomiky. Ta stojí na třech pilířích – předcházení vzniku odpadu, opětovném využití produktů a výrobků a recyklaci. „Na sklonku loňského roku Magistrát hlavního města ve spolupráci s Pražskými službami otevřel první re-use pointy. Zároveň jsme spustili kampaň „Jde to i jinak“. Ta byla zaměřená na předcházení vzniku odpadu,“ vyjmenovává některé aktivity mluvčí společnosti. Město navíc otevřelo nábytkovou banku, kam je možné odnést funkční nábytek a spotřebiče. Banka slouží primárně lidem ve finanční tísni a hmotné nouzi.

Rekonstrukce ZEVO je ve třetí fází

V průběhu celého roku pokračovala rekonstrukce Zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) Malešice. Na jaře byla dokončena výměna druhého ze čtyř kotlů. V průběhu prosince byla dokončena obnova třetí spalovací linky, která je nyní v testovacím provozu a připravuje se k finálnímu spuštění. Rekonstrukce se tak posunula do finální fáze. ZEVO se již nyní může pochlubit výrazně ekologičtějšími parametry. Momentálně zařízení produkuje o 30 procent méně oxidů dusíku a o 40 procent méně oxidu uhelnatého v porovnání s emisemi vytvářenými před rekonstrukcí. Poslední linka projde renovací do roku 2022. 

ZEVO v době pandemické

V pražském ZEVO končí drtivá většina směsného komunálního odpadu vyprodukovaného na území metropole. ZEVO je tedy finální destinací i pro vyhozené ochranné pomůcky od občanů a dochází tak k jejich řádné hygienizaci, a to díky spalování a energetickému využití. „Malešické ZEVO má v aktuální době ovlivněné pandemií způsobenou onemocněním COVID-19 podstatný význam pro chod metropole a zajištění svozu odpadu s jeho následným energetickým využitím. Dostatečně vysoké teploty v kotlích ZEVO zásadně přispívají v boji proti virům“, vypíchl Radim Mana. V loňském roce zde bylo v celkovém součtu energeticky zpracováno 287 792 tun odpadu, což je o 9 850 tun více než ve dvanácti kalendářních měsících roku 2019.                                                                   

Vozy na CNG a bezemisní technika

Pražské služby provozují největší flotilu vozů na CNG. Aktuálně jich mají 151 a jejich počet se průběžně rozšiřuje spolu s postupnou obměnou vozového parku. Vedle toho byla na vybraných místech metropole nasazena bateriemi poháněná komunální technika. Nejpočetněji jsou mezi bezemisními stroji zastoupeny vysavače Glutton využívané k úklidu chodníků, následují tři elektrické zametací stroje. Mimo to můžete pracovníky Pražských služeb potkat na obhlídce v elektrickém voze či na bezemisních elektrokolech.

Množství směsného odpadu v Praze v letech 2017–2020 v tunách:

 Množství tříděného odpadu od občanů v Praze v letech 2017–2020 v tunách: