Vašek Matějovský je vycházející hvězda dnešní doby. Hraje, moderuje, je populární na sociálních sítích a navíc je ještě hrdinou naší nové kampaně. Zároveň je vidět, že má přehled a v hlavě jasno. Ideální prototyp mladého člověka, co myslíte?

Kdo je Vašek Matějovský? Herec? Moderátor? Popiš se nám prosím v pár větách.

Věčné dítě, které pořád rádo zkouší nové věci. Občas mám problém uchytit se v dospělém světě plném dospěláckých povinností, ale v ideálním světě se nechci nikdy dostat do bodu, kdy budu zážitkům a novým zkušenostem říkat ne jen proto, že se to sluší a patří.

Jako moderátor ranního vysílání máš poměrně pevně daný režim spojený s brzkým vstáváním. Jak to snášíte? My dobře víme, že to někdy dokáže být pěkně náročné.

Myslel jsem, že si na budíček ve 4:45 zvyknu. Už jsou to tři roky každý všední den a nezvykl jsem si ani o kousek. Ale člověk má delší den, je vzhůru dřív než všichni ostatní a má náskok, to je fajn. (Jen ne všechny přítelkyně vždycky s budíčkem souhlasí…) Ve finále jsem za tenhle režim ale rád. Dokud tedy není sobota, já nemám volno, ale i přesto jedu do rádia a až ve studiu zjistím, že je víkend, a tak se tedy v 5:45 otočím a jedu zpátky domů. Ale tomu se vždycky vlastně rád zasměju.

Co bylo v dětství tvoje vysněné povolání? Herec, moderátor, nebo snad popelář?

Kdo kdy nechtěl jezdit zavěšený na popelářském autě? Ale když jsem zjistil, v kolik musí chlapi vstávat, okamžitě jsem otočil. A jak to dopadlo… nakonec stejně vstávám s nimi (skoro). Ale vysněné povolání jsem nikdy neměl a vlastně pořád nemám. A mít ani nechci. Každý rok se věnuju něčemu trochu jinému a rád bych, aby to tak zůstalo. To je vysněné „živobytí“.

Co rád děláš ve volném čase, pokud nějaký zbude?

Jsem fanda do filmu. Takže se snažím sledovat, co kde vychází na streamovacích platformách. Zároveň si ale rád pustím něco z DVD, hezky postaru. Stejně tak se snažím orientovat v oblasti hudby. I tam občas vypnu internet a zapojím gramofon nebo si koupím CD od oblíbeného interpreta. Měl bych více číst, tam mám mezery. V tu chvíli nastane klasická výmluva nás všech „vždyť já na to přece nemám čas“.

V tomto čísle se hodně věnujeme pražské zeleni a parkům. Máš nějaké své oblíbené pražské místo s kouskem přírody?

Mám jich spousty. Bydlím v Praze na „Jiřáku“, nejblíže mám tedy Grébovku, Riegráče. Miluju ale pražské vyhlídky — na Dobešce, na Hanspaulce nebo Dívčí hrady. Nejlepší je ale na tahle místa jezdit v noci. Ve tři ráno tam nikdo není, Praha je v klidu a máte výhled jen pro sebe. Ale to tam nejezděte, to jsem tam já.

Co ty a třídění odpadu?

Nebudu pokrytecky lhát, že jsem největší ekolog střední Evropy, rozhodně mám mezery. Ale základní třídění (plast, sklo, papír) je u mě doma samozřejmost. Jakmile si člověk zvykne, tak už je pro něj zvláštní vyhodit do jednoho koše slupku od banánu a plastovou lahev. Takže to jde. Vždycky to jde ale i víc.

Snažíš se třeba i nějakým způsobem omezovat svou produkci odpadu?

Rozhodně o něco více přemýšlím nad věcmi, které potřebuji a které ne. Potřebuju na tu cibuli opravdu plastový sáček a na pomeranče další? Stejně mají přírodní obal, který doma vyhodím. Když už je to potřeba, snažím se v obchodě najít alespoň papírový sáček nebo si nosím z domova papírové tašky a ty si doma zase schovám na příště. Mohl bych a taky měl dělat víc, občas na to ale člověk zapomene, protože je zvyklý, „že to přece nevadí…“. Je to běh na dlouhou trať, pro nás pro všechny, tak ho snad jednou doběhneme.

Během června a července tě čtenáři mohou vidět v naší kampani Není to normální! Jak se stavíš k odhazování odpadků na ulici?

Vyhazování odpadků na ulici do koše není o ekologii, ale o slušném vychování. Vajgly, žvýkačky, obaly a další odpad prostě do koše patří. O přírodě nemluvě. Zrovna o víkendu jsem si prodřel kapsu u kalhot, protože jsem z lesa, mimo jiných odpadků, odnášel i prázdnou plechovku, kterou tam někdo, doufám, jen zapomněl. Problém to určitě je. Někdy stačí to lidem pouze připomenout, v některých případech by si někdo zasloužil facku. Samozřejmě ne doslova. Nebo?

Jaké máš plány na léto? Zkusíš někam vycestovat, nebo spíš dáš přednost dovolené v Česku?

Letos v létě bych rád vyjel autem. Spaní ve stanu na autě, jezera, hory, žádné kempy a žádní lidé. K tomu se ale, paradoxně, těším na festivaly a plné hospody. Stejně tak bych si chtěl letos udělat i „papíry“ na skok padákem, zbrojní průkaz a pořídit motorku. Ano, mojí nejčastější aktivitou je plánování, tak uvidíme, jak to všechno dopadne. Rozhodně bych ale rád i zavítal na palubu letadla. Kam se mnou poletí, to už asi nechám na pilotovi.