Pokud patříte k lidem, kteří neradi produkují zbytečný odpad a jste fanoušky cirkulárního hospodářství, pak jste už určitě slyšeli o kompostování. Kompostování je jednoduchý a cenově dostupný způsob využití organického materiálu, který pochází z našich domácností – od zbytků zeleniny po posekaný trávník či skartovaný papír – a dá se zpětně znovu využít k našemu prospěchu.

Cenný materiál získaný kompostováním se může totiž použít na obohacení půdy, ve které pak pěstujeme všemožné plodiny. V kompostu se z materiálu pomocí bakterií a mikroorganismů získává hmota bohatá na humus a rostlinné živiny.

Kompost versus bioodpad

Domácí kompost má velkou výhodu v tom, že se dá zpětně využít na naší zahradě, nebo třeba pro pokojové rostliny v bytě. Už tím se liší od tzv. bioodpadu, který se vyhazuje do hnědých popelnic a je posléze svážen Pražskými službami.

Bioodpad je sice složen z podobných látek a je taktéž biologicky odbouratelný, ale jedná se spíše o vstupní surovinu pro kompost a jako takový se často využívá k jiným účelům, než kompost. Podle jeho složení se může kompostovat nebo zpracovávat v bioplynových stanicích, případně dochází k jeho energetickému využití ve spalovnách či jiných zařízeních pro výrobu tepla či energií.

V některých obcích se dokonce bioodpad nesváží a tak člověku nezbyde nic jiného, než si svůj bioodpad zpracovat po svém, a kompostování je právě ta cesta.

O kompostování kolují mýty. A už o tom, že zapáchá nebo, že je jen pro lidi se zahradou. Další mylnou představou je i velká časová náročnost a speciální vybavení. Kompostovat přitom může většina lidí v různých typech domů i bytů – a lze to udělat za minimální náklady.

Základy a výbava

Základní nástroje potřebné ke kompostování zahrnují nádobu na kompost, hrábě nebo lopatu (lopatku), plachtu a konev. Pro tzv. vermikompostování (za pomocí žížal) jsou potřeba ještě žížaly. Pokud si nechcete přidělávat starosti s výrobou kompostu, dá se jich spoustu koupit už hotových, a to dokonce v různých designech.

Základem kompostu je ale vědět, co do něj patří a co nikoli.

Co do kompostu patří:

• Ovoce a zelenina, vařená nebo syrová,
• vaječné skořápky,
• kávová sedlina a sypaný čaj (a filtry a sáčky z celulózy),
• vařené obiloviny bez masa, jako jsou těstoviny, rýže, quinoa nebo ovesné vločky,
• fazole, čočka, humus,
• ořechy a semena,
• materiál ze 100% bavlny nebo 100% vlny,
• vlasy a kožešiny,
• popel z krbu (popel ze dřeva),
• skartovaný papír, lepenka a noviny,
• odřezky listí a odumřelé pokojové rostliny,
• zahradní odpad všeho druhu včetně větví, kůry, listí, květin, posekané trávy a pilin.

Co do kompostu nepatří:

• odpad způsobený domácími mazlíčky,
• mléčné výrobky,
• oleje a tuky,
• napadané rostliny nebo rostliny ošetřené pesticidy nebo herbicidy,
• maso nebo ryby (nebo kosti),
• listy, větvičky nebo plody ořešáku černého,
• uhlí nebo dřevěné uhlí.

Jak dlouho kompostování trvá?

Dobu kompostování (dobu rozkladu) ovlivňuje teplota, vlhkost i metoda. Na základě průměrných podmínek trvá kompostování za tepla jeden až tři měsíce, kompostování “za studena” přibližně šest měsíců a vermikompostování tři až šest měsíců.

Během kompostování se také můžete s častými problémy. Jedním z nejčastějších je zápach. Kompostování by nemělo zapáchat. Nepříjemný zápach obvykle svědčí o určité nerovnováze. Častou příčinou zapáchajícího kompostu je nadměrná vlhkost, takže váš kompost může potřebovat více zeminy a lepší provzdušňování.

Při začátečnických potížích je potřeba si vzpomenout, proč jste se do kompostování dali v první řadě. Je třeba vytrvat a vychytat váš unikátní způsob kompostování, jelikož univerzální návod neexistuje z důvodu mnoha faktorů, které kompostování ovlivňují. Jakmile se dostanete do bodu, kdy to pro Vás bude hračka, můžete se těšit na cenný materiál pro vaše další pěstování.