Odpadové hospodářství je globálním tématem, které se v posledních letech stalo středem pozornosti, a to především díky narůstajícím ekologickým výzvám. Různé země se snaží najít efektivní způsoby, jak nakládat s odpadem, minimalizovat jeho dopady na životní prostředí a vytvářet tak do budoucna udržitelné systémy. Od koho bychom se mohli učit a pro koho jsme inspirací?

Proč Švédsko dováží odpadky?

Švédsko je, co se týče recyklace či předcházení vzniku odpadu, jedním z nejúspěšnějších států nejen v Evropě, ale i na světě. Není se čemu divit, svůj systém nakládání s odpadem budují už dlouhá desetiletí.

Švédové fungují tak efektivně, že ho dokonce dováží z jiných států. Spálený odpad následně využívají k výrobě elektrické energie, která pomáhá vytápět více než 850 000 příbytků během mrazivé zimy. Po celé zemi se nachází desítky závodů, ve kterých probíhá přeměna na energii. Ty během roku spálí téměř dva miliony tun odpadů a zabezpečí tak pětinu zásob tepla pro celou zemi.

Vše ale není pouze zalité sluncem, protože i švédský model má své kritiky. Ti upozorňují na to, že země se pouze vyhýbá skutečné recyklaci, a tvrdí, že spalování odpadu není efektivním recyklačním procesem. Vezmeme-li například papír, ten může být znovu použit až šestkrát, ale ve Švédsku je často spálen již po prvním použití. Zastánci systému tvrdí, že primárním cílem stále zůstává podněcovat lidi k třídění odpadu, jelikož se spalování týká pouze nevytříděných zbytků.

Zálohový systém v Německu

Mezi prvními zeměmi, které zavedly zálohový systém na obaly, byly Švédsko a Island, a to již v 80. letech. V roce 2003 se přidalo Německo, které tak letos oslavilo kulaté výročí, 20 let. U našich západních sousedů se výše zálohy liší v závislosti na typu obalu. Na plastové lahve určené k opakovanému použití činí 15 centů. Ty mohou být následně použity až 25krát. Skleněné lahve představují ještě větší udržitelnost, takže je lze znovu využít až 50krát. Druhým typem obalů jsou pak jednorázové lahve, které je nutné recyklovat už po prvním použití, na ty je stanovena záloha ve výši 25 centů. V současné době se u našeho souseda vrací zpět do oběhu zhruba 98 % zálohovaných plastových obalů.

Ani tento model se nevyhnul kritickým hlasům. Podle studie Centra pro ekonomické a tržní analýzy (CETA) provedené pro české Ministerstvo životního prostředí došlo v Německu po zavedení systému záloh na plastové lahve ke snížení třídění ostatního odpadu o jedenáct procentních bodů.

Japonsko a cesta k nulovému odpadu

Kamikacu, malé město v jihozápadním Japonsku, bude prvním městem v zemi, které dosáhne nulového odpadu. Všech 1 400 obyvatel aktivně třídí odpad do 34 kategorií, přičemž 80 % je následně recyklováno, znovu použito nebo kompostováno. Město zároveň provozuje cirkulární obchod, kde lidé mění nepotřebné věci za nové. Do obchodu se každý rok přinese více než 15 tun zboží. Ročně město investuje 1,25 milionu Kč do nakládání s odpady, přičemž z recyklace vydělává přibližně 650 tisíc Kč, což alespoň částečně kompenzuje vynaložené náklady. 

Člověk žijící ve městě vyprodukuje podle zprávy Světové banky denně průměrně 3 kg odpadu. Kamikacu tak představuje inspirativní příklad udržitelného způsobu života s cestou k nulovému odpadu.

Česko na špičce Evropy v třídění odpadu

A jak je na tom Česko? Dlouhodobě patříme k nejlepším zemím v Evropě v třídění odpadu. Pyšníme se 90,8% mírou recyklace papíru, což nás řadí na druhé místo v evropském žebříčku. Aktivně třídí odpad 73 % české populace. Důvodem úspěšnosti v třídění odpadu u nás je převážně jednoduchost systému a dobrá dostupnost kontejnerů. Nevíte, jak najít ty nejblíže vašemu bydlišti? Rozmístění jednotlivých nádob na mapě a více informací naleznete zde (https://www.psas.cz/svoz-trideneho-odpadu).

Globální otázky odpadového hospodářství se stávají stále důležitějšími. Uvedené Švédsko, Německo i japonské město Kamikacu nabízejí zajímavé přístupy, které mohou inspirovat celý svět. Stačí jen mít oči otevřené, protože sdílení osvědčených postupů či inovací je klíčové pro vytváření efektivních odpadových systémů a zajištění pohodlného života pro nás i další generace.

Zdroje:

https://www.lidovky.cz/svet/svedove-musi-dovazet-odpad-z-jinych-zemi-vymysleli-revolucni-recyklacni-system.A170113_120853_ln_zahranici_ele

https://www.em.muni.cz/vite/6302-kdyz-vlastni-odpad-nestaci-aneb-proc-svedi-dovazi-odpadky

https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-v-nemecku-vykupuji-plastove-lahve-pres-15-let-40301133

https://www.mzv.cz/berlin/cz/obchod_a_ekonomika/aktuality/zalohovy_system_na_vratne_lahve_v_srn.html

https://www.insight.cz/2020/09/07/japonske-mesto-kamikacu-se-pomalu-stava-mestem-s-nulovym-odpadem/

https://odpady-online.cz/eurostat-v-trideni-jsme-nejlepsi-v-evrope/

https://euractiv.cz/section/obehove-hospodarstvi/news/evropane-se-vice-zajimaji-o-trideni-odpadu-cesi-na-tom-nejsou-vubec-spatne-ukazuje-pruzkum/

https://ksnko.praha.eu/map-separated/

https://www.psas.cz/svoz-trideneho-odpadu