Sklo je materiál, se kterým se setkáváme každý den. Často ho bereme jako samozřejmost a příliš nepřemýšlíme o tom, odkud pochází, co se s ním děje po použití a proč má smysl ho třídit. Přitom má výjimečný recyklační potenciál, dá se totiž zpracovávat prakticky donekonečna. V tomto článku se podíváme na sklo trochu jinak. Jak vzniká, do které popelnice patří, jak vypadá jeho recyklace a proč se i malým krokem, jako je správné třídění, dá přispět k ochraně přírody kolem nás.

Na začátek si dáme malou lekci chemie, aby bylo jasné, jak sklo vlastně vzniká. Nebojte, nečekají nás žádné složité vzorečky. Sklo se vyrábí tavením sklářského písku s potašem, přičemž hlavní složkou je oxid křemičitý. Rychlé ochlazení zabrání tvorbě krystalické mřížky, a tak vzniká amorfní struktura typická pro sklo. Díky tomu je sklo tvrdé, průsvitné, ale i křehké. Přidáním různých příměsí lze pak ovlivnit jeho barvu a vlastnosti. Jak skvělé!

Co (ne)patří do kontejneru na sklo

Na rozdíl od výroby, není třídění skla rozhodně žádná věda. Sem tam ale do kontejnerů na skleněný odpad putují bohužel i věci, které dovnitř rozhodně nepatří. Například zrcadla, autosklo nebo drátěné sklo. Tyto materiály mají jiné složení a znemožňují správnou recyklaci, proto je do skleněného odpadu nikdy nevyhazujte. To stejné platí i o porcelánu nebo keramice. Co naopak do zeleného kontejneru patří, jsou skleněné lahve, sklenice, tabulové sklo nebo střepy z rozbitých skleněných předmětů.

Jak víme, dříve bylo potřeba rozlišovat mezi zelenými kontejnery na barevné sklo a bílými na čiré sklo. Nově však v Praze platí, že oboje lze vhazovat do jednoho kontejneru. Tahle vychytávka výrazně zjednodušuje a usnadňuje třídění pro všechny v metropoli.

Recyklace skla a jeho výhody

Kde celý proces vlastně začíná? Jako vždy u nás samotných. Prázdné sklenice není potřeba vymývat a ani víčka nejsou problém. Po odvozu z kontejnerů putuje sklo na dotřiďovací linku nebo tzv. střepiště, kde dojde s pomocí speciálních separátorů k odstranění nečistot a nežádoucích příměsi. Sklo se potom nadrtí, zbaví zbytku etiket a očištěné zamíří do sklárny. Tady z něj vyrábějí nové produkty, láhve, sklenice, vázy nebo i skelnou vatu a další užitečné věci. Jednou z největších výhod skla je, že je plně recyklovatelné a dá se používat stále dokola, aniž by ztratilo na kvalitě. Jeho zpracování je k tomu výrazně energeticky úspornější, než kdybychom používali primární suroviny. Díky tomu, že se podílíme na třídění skla, tedy nejen chráníme přírodu, ale i šetříme energii.

Celkem zajímavé, že? Podívat se trochu více do detailu, jakými procesy projde sklo od té doby, co ho vytřídíme, až po chvíli, kdy si ho znovu koupíme v obchodě. Třídění skla se může na první pohled zdát jako maličkost, ale ve skutečnosti má obrovský dopad a je tak jednoduché. Takže až příště budete vyhazovat sklenici od marmelády nebo prázdnou lahev od vína, vzpomeňte si, že právě začíná její nová životní cesta, na níž hrajete klíčovou roli vy!

Zdroje:

https://www.samosebou.cz/tag/sklo/

https://www.respono.cz/jak-tridit-odpad/jak-tridit-sklo/

https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1293620952289935&set=pb.1000492612

82503.-2207520000&type=3

https://www.samosebou.cz/extra/pribeh-skla/

https://www.psas.cz/tridme-sklo-spolecne-jeste-lepe-zadaji-prazske-sluzby-a-pripominaji-dulezitou-novinku