“Plastová polévka” – tak někteří odborníci nazývají obrovské množství plastového odpadu, který se nachází v našich oceánech. Většina z nás je o této ekologické katastrofě informována pouze zprostředkovaně, protože jednoduše, ne každý má možnost se k oceánským vodám podívat. To se ovšem rozhodl změnit Merijn Everaerts, který malou část plastové směsice nechal vystavit v muzeu, aby si ji na vlastní oči mohla prohlédnout široká veřejnost. Svůj exponát nazval příznačně – Plasticarium.

Plasticarium nabízí na jednu stranu vizuálně přitažlivý, ale zároveň velmi znepokojující pohled. Umožňuje lidem zblízka nahlédnout pod zdánlivě čistou hladinu našich oceánů, kde ovšem každým rokem končí nejméně 8 milionů tun plastu.

Použitá plastová polévka pochází z Tichého oceánu, největšího oceánu na Zemi, a v roce 2018 ji vylovila organizace Greenpeace. Nádoba měří 140 x 140 x 140 centimetrů a obsahuje 2 700 litrů vody. Exponát se podařilo nasvítit tak, aby světlo připomínalo sluneční paprsky procházející vodní hladinou. Kousky plastů plavou jak na hladině, tak i pod ní – přesně jako ve skutečnosti.

“Většina lidí si myslí, že množství plastového odpadu je příliš velký a složitý problém na to, aby s ním šlo něco dělat. Tento pohled chceme změnit. Plastovou polévku jsme vytvořili společně, všichni jsme nyní součástí této šlamastyky, a tudíž bychom se měli podílet i na jejím řešení“, vysvětluje Merijn Everaerts, hlavní iniciátor projektu.

Cíl exponátu je podle Everaertse následující – přiblížením problému přimět veřejnost k akci a postupně z plastové polévky udělat věc minulosti, takový odstrašující historický artefakt, který bude možné vidět pouze v muzeích. Umístění exponátu je tedy symbolické.

Amsterdamské Tropenmusem nebylo pro tento projekt vybráno náhodně. Jedná se totiž o “muzeum světových kultur”, které je proslulé svými jedinečnými sbírkami a výstavami týkajících se etnografie. Exponát má v muzeu skutečně prominentní místo – nachází se přímo uprostřed hlavního sálu. Z Amsterdamu bude dílo dále pokračovat do Londýna, poté do Berlína a nakonec si ho budou moci prohlédnout lidé i ve Spojených státech.