Stavebnictví je často opomíjeným sektorem z hlediska odpadového hospodářství, nicméně jeho dopad na životní prostředí je obrovský. Globální tempo spotřeby stavebních materiálů roste rok od roku a písek a štěrk jsou po vodě druhou nejvíc spotřebovanou surovinou na světě. Praha v současné době spotřebovává 13 milionů tun stavebních materiálů ročně a pouze 10 % jsou recyklátem. Jaké řešení nabízí pro stávající situaci cirkulární ekonomika?

Krize s pískem

Pro někoho to může být těžko uvěřitelné, ale všudypřítomný písek je surovinou, které lidsvu postupně dochází. Řeknete si, že Sahara a další pouště přece mají nekonečné zásoby, avšak je tady jeden problém: pouštní písek je pro účely současného stavebnictví zcela nevhodný. Podle zprávy OSN, už dnes těžba písku přesahuje udržitelné tempo a nestíhá se tak přirozeně obnovovat. Písek využíváme nejen ve stavebnictví, ale i v dalších odvětvích. Najdeme ho v obrazovce  chytrého telefonu nebo zubní pastě. Závislosti na něm se těžko zbavíme, nyní je ve hře udržitelný management a využití alternativních zdrojů. Třeba takových, na které se dnes nahlíží jako na stavební odpad. Jak známe z principů cirkulární ekonomiky, co je pro jednoho odpad, pro druhého je poklad.

Stavebnictví spotřebovává obrovské množství surovin a produkuje velké množství odpadu. Praha není výjimkou

Každý rok se v Praze spotřebuje více než 13 milionů tun stavebních materiálů, přičemž pouze 10 % pochází ze sekundárních zdrojů. Zároveň stavební odpad představuje 65 % veškerého odpadu vyprodukovaného v hlavním městě. V debatách o produkci odpadu se často diskuze stáčí jen na aktivity zaměřující se na předcházení vzniku komunálního odpadu (čímž nechceme snižovat jejich význam), stavebnictví bývá bohužel většinou opomíjeno. 

Příležitost č. 1: Zvýšená míra využití recyklovaných materiálů

V ideálním městě budoucnosti by měly veškeré materiály, které jsou potřebné pro nové stavby, pocházet z obnovitelných, udržitelných a lokálních zdrojů. O zvýšení míry využití stavebních materiálů z druhé ruky se v Česku snaží online burza druhotných surovin Cyrkl. Ta sdružuje zákazníky a kupující, kteří mají zájem o opětovné využití materiálů, které většinou končí na skládce. Ze stavebních odpadů zde seženete pálené cihly, drcenou břidlici, nebo stavební suť.

Recyklací stavebního odpadu se již dnes zabývají některé české firmy. Například firma ERC-TECH, která je známá svou unikátní technologií recyklace stavebního odpadu, která přináší významné finanční úspory, kompletní likvidaci ekologické zátěže a také nové betonové výrobky ve vysoké kvalitě. Za zmínku stojí i firma AZS  98, která letos bodovala v soutěži Ministerstva průmyslu a obchodu Přeměna odpadu na zdroje s projektem „Využití asfaltového a betonového recyklátu jako náhrada za přírodní kamenivo“.

Ve stavebnictví můžou najít uplatnění i jiné materiály, které dřív nepřipadaly v úvahu – jako třeba španělský projekt Ecoceramica, který využívá čistírenské kaly pro výrobu cihel.

Dalším neobvyklým materiálem pro stavebnictví je škvára, která vzniká při spalování směsného komunálního odpadu. Komodita, která se dnes ukládá na skládky, má velký potenciál jako náhražka primárních zdrojů pří výstavbě silničních komunikací. Jenom v ZEVO Malešice se aktuálně vyprodukuje 210 kg škváry z tuny odpadu, což je při aktuální kapacitě zpracování odpadu něco kolem 70 000 tun ročně. Celkově je však v ČR produkováno kolem 200 tisíc tun škváry.

Náš kolega a tiskový mluvčí Pražských služeb, Radim Mana, se domnívá, že tento potenciál je zbytečně promarněn – ze škváry by se mohly stavět silnice. „Ze 70 tisíc tun škváry by mělo být možné realizovat až 25 kilometrů silnice. Konstrukční tloušťka vrstvy ze škváry je pochopitelně odvislá od dopravního zatížení, proto je uveden jen odhad. Je také možné, že škvára bude vhodným materiálem do tzv. KSC (kamenivo stmelené cementem), v tomto případě bylo by možné postavit i delší silniční komunikaci“, říká Radim.

Příležitost č. 2: Zlepšit kvalitu dat o materiálech existujících ve městských stavbách

Současná města jsou bankou materiálů. Máme k dispozici zásoby ve formě chátrajících budov, jejichž využití může být poněkud problematické. Změnu může přinést vytvoření systému, který by shromažďoval data o stavbách a depozitářích cenných materiálů nebo zavedení materiálových pasů budov pro budoucí stavby, které by obsahovaly informace o tom, jaké materiály a v jakém množství stavba obsahuje. 

Taková platforma může být veřejnou online knihovnou materiálů městského prostředí. Přispěla by tak k lepšímu porozumění toho, jaké materiály se využívají v Praze – a jaká je nejlepší cesta k jejich opětovnému použití. Příkladem již úspěšné fungujícího „materiálového katastru“ je nizozemská organizace Madaster, která sdružuje vlastníky nemovitostí, stavební firmy, veřejné instituce, designéry a architekty s vizí eliminovat fenomén stavebního odpadu.

Příležitost č. 3: Cirkulární kritéria pro výstavbu a demolici

Ačkoliv již existují potřebné technologie i firmy, které zvládají stavební odpad opětovně využívat, většímu rozmachu recyklace brání nedostatečná poptávka. Cestou, jak tento proces podpořit, je systém cirkulárního veřejného zadávání neboli stanovení přísných kritérií pro nově vznikající stavby v Praze. Tato kritéria by měla obnášet vyšší podíl recyklovaných materiálů ve stavbách, materiálové pasy nebo modulové stavby, jejichž demolice a znovupoužití získaných materiálů jsou snadné.

V době přicházejících klimatických změn a nedostatků zdrojů pro stavebnictví je na čase se obrátit na zdroje, které jsou lokálně k dispozici. Kreativita a vynalézavost jsou nutnými atributy pro společenskou transformaci a je skvělé, že je máme i v Česku. Nyní je však zapotřebí jim podat pomocnou ruku díky systému cirkulárního veřejného zadávání a celkovou změnou toho, jak k materiálům přistupujeme. Kombinace správně nastavených ekonomických pobídek, politického rámce a podpory ekologicky šetrných principů ve stavebnictví zaručí, že v městském prostředí budou vznikat cirkulární stavby s minimálním dopadem na životní prostředí. Už jen přestat před recyklací strkat hlavu do písku, kterého je jinak nedostatek.