Co se děje s plasty, jakmile se dostanou do oceánů? Nad touto otázkou si vědci a odborníci lámou hlavu již několik let. Nové poznatky teď přinesl výzkum The Ocean Cleanup, který zároveň vyvrací některá zažitá tvrzení ohledně chování plastů ve světových vodách.

Vědci dosud předpokládali, že plasty se v oceánech jednoduše rozpadají na malé mikročástice, které následně putují ke dnu. Výzkumný projekt The Ocean Cleanup, o němž jsme psali například ZDE, ovšem tuto teorii vyvrací a tvrdí, že chování plastů ve světových vodách určuje řada faktorů, z nichž nejdůležitější je jejich stáří.

“Plasty, které jsme našli ve Velké tichomořské skvrně jsou mnohem starší než ty, jež se vyskytují podél pobřeží”, tvrdí Laurent Lebreton, hlavní vědec projektu The Ocean Cleanup. Podle Labretona lze stáří plastů lehce určit – u pobřeží totiž stále mají štítky a etikety, zatímco na moři jsou mnohem zvětralejší.

Nová studie uvádí, že 79 % vzorků nalezených v povrchových vodách u pobřeží je starých maximálně pět let. Na druhou stranu plastové zbytky koncentrované na hladině Velké tichomořské odpadkové skvrny byly vytvořený před několika desítkami let. „Před pár týdny jsme zachytili bednu, která byla z Japonska a byla z roku 1970,“ říká Boyant Slat, zakladatel The Ocean Cleanup.

Boyan Slat, zakladatel The Ocean Cleanup

Ne všechny plasty se pak podle výzkumu štěpí na miniaturní kousky. Většinou jde pouze o jejich přemisťování napříč oceány, díky němuž sice mizí z dohledu, ovšem stále existují ve své původní podobě. Jen je to o tisíce kilometrů dále.

Mnoho vědců si láme hlavu nad tím, že přestože v našich oceánech každoročně končí 8 milionu tun plastů, tak je velice těžké je v otevřených vodách vystopovat. Podle The Ocean Cleanup je to dáno tím, že do míst, jako je třeba Velká tichomořská odpadková skvrna, se dostává pouze 1 % odpadků. Většina plastů se prý drží u pobřeží, kde se vlivem přílivu a odlivu pohybují v nekonečné smyčce.

Zdroje:

https://theconversation.com/the-oceans-plastic-problem-is-closer-to-home-than-scientists-first-thought-123422

https://www.nature.com/articles/s41598-019-49413-5