Opatření, která státy kvůli boji s mikroplasty státy zavádí, jsou podle EASAC – European Academies Science Advisory Council neúčinná. Zaměřují se totiž jen na to, jak nakládáme s odpadem. Podle nově vydaného dokumentu je potřeba zaměřit se na celý řetězec už od výroby.

Popularita plastových obalů neustále roste. Zatímco ještě v roce 1965 se jich celosvětově vyrobilo jen 1,5 milionů tun, současná produkce přesahuje 400 milionů tun. A v přímé souvislosti se zvyšováním produkce roste i jejich pronikání do přírodního prostředí, kde mohou zejména mikroplasty způsobit značné škody.

Místo standardního postupu vyrobit–použít–vyhodit proto vědci přicházejí s novou koncepcí tzv. cirkulárních systémů. V čem se liší? Hlavní důraz je v tomto systému zaměřen hlavně na téměř dokonalenou recyklaci – všechny produkty i látky v procesu jsou recyklovány. A vstupuje tak do něj naprosté minimum nových zdrojů. Tím se minimalizuje nejen odpad, ale i škodliviny vypouštěné do ovzduší.

Jsou ale i plasty, které již recyklovat nelze. I pro ty je ale v cirkulárním systému řešení. „Pokud plastový odpad nelze žádným způsobem recyklovat, určitě nepatří na skládku. V takovém případě je na místě z něj získat alespoň energii spalováním v zařízeních na energetické využití odpadů,“ dodává k problematice spoluautor studie a ředitel Ústavu makromolekulární chemie AV ČR Jiří Kotek.

A co vše EASAC evropským zákonodárcům doporučuje?

• Zakázat vývoz plastového odpadu
• Stanovit za cíl nulové skládkování plastového odpadu, minimalizovat spotřebu plastů a používání jednorázových výrobků z nichRozšířit zodpovědnost výrobců
• Skoncovat se zavádějící orientací na bio-alternativy
• Pokročilé technologie recyklování a přepracovávání
• Omezení aditiv a používaných druhů plastů k usnadnění recyklace
• Regulace cen a kvóty na recyklovaný obsah

Plasty mají v současné společnosti nezastupitelnou roli a jen těžko se dá předpokládat, že by se bez nich civilizace obešla. Vědci i před tímto varují i před přílišným sázením biomateriály – ty totiž problémy neřeší, při současném stylu života je jen oddalují, a navíc dochází k využívání jiných, do té doby netknutých přírodních zdrojů.

Je otázkou, jak se k sedmi doporučením EASAC postaví lídři evropských států. Jisté ale je, že bez zásadních změn se globální životní prostředí nijak nezlepší.