A komu přesně? No přeci nám, Čechům. Z průzkumu, který se konal mezi 14. červencem a 4. září a zúčastnilo se ho 821 respondentů, vyplývá, že více než čtyři pětiny lidí při přípravě jídla dbají na to, aby efektivně využily všechny suroviny. Šedesát dva procent dotazovaných má dokonce špatný pocit, když jídlem plýtvá.

Z průzkumu vyplynulo velké množství zajímavých věcí. Například to, že si více než polovina lidí myslí, že potravinový odpad není velký problém pro životní prostředí. Respondenti se také ztotožňovali s různými výroky. Jedním z nich je například „když připravuji jídlo, dbám na to, abych využil vše, co lze“, s tím souhlasí 82 procent z nich.

Samotné plýtvání jídlem mohou komplikovat i různé slevové akce. Kolem čtyřiceti procent dotázaných totiž přiznalo, že když je produkt zlevněný, nakoupí ho více, než původně chtěli a potřebovali. K vyhazování jídla může mnohé svádět i obava z konzumace potenciálně zdravotně závadné potraviny. V takovém případě jí totiž raději vyhodí 74 procent dotazovaných. S tím souvisí i fakt, že zhruba dvě třetiny lidí při přípravě jídla snědí zbytky do následujícího dne. Při vyhazování potravin je pro dvě třetiny lidí rozhodující vzhled a zápach a 51 % se řídí datem spotřeby.

Výzkum bral v potaz i různé demografické aspekty. Vyplynulo tedy například, že tématem potravinového odpadu se více zabývají ženy než muži. Zároveň jsou to spíše starší lidé, kteří se snaží již při nákupu předcházet plýtvání. A se špatným svědomím, spojeným s plýtváním s jídlem, se mnohem častěji potýkají vysokoškolsky vzdělaní lidé. Myslet by na to ale v ideálním případě měl každý z nás, ať se plýtvání skutečně co nejvíce omezí.

Zdroj: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/ostatni/ostatni-ruzne/5605-postoje-ceske-verejnosti-k-potravinovemu-odpadu-potraviny-2022